Informace o nás

Nabízíme celoroční ubytování v rodinném domě na Vysočině.

Ubytování je možné v 1+kk nebo 3+kk+hala. Každý pokoj má 4 lůžka. Maximální kapacita 16 lůžek (není nutné obsadit všechna lůžka, možnost pronajmutí jen jednoho pokoje).

PŘÍRODNÍ KOUPALIŠTĚ 

Novoměstské koupaliště (N.Město n.Mor., 6 km S):

Přírodní koupaliště pro Nové Město na Moravě s dobrou kvalitou vody.

  Medlov (Tři Studně, 2 km SSZ):

Největší a pravděpodobně nejznámější rekreační rybník na Novoměstsku. Poblíž je moderní hotel Medlov, autokemp a řada možností občerstvení.

  Sykovec (Tři Studně, 3 km SZ):

Nejvýše položený rekreační rybník ve Žďárských vrších (725 m n.m.). Leží v nevýznamější rekreační oblasti na Novoměstsku. V okolí je mnoho rekreačních objektů a služeb, mezi nimi také autokemp.

  Skalský rybník (Vojtěchov, 12 km V):

Podlouhlý rybník poblíž hotelu Skalský dvůr. Bývá zde nejčistší voda, ale chladnější, protože vytéká z hlubokých lesů mezi Vojtěchovem, Zubřím a Koníkovem. U rybníka jsou tenisová a volejbalová hřiště. Občerstvení v kiosku nebo v hotelu. Místo patří k nejklidnějším v okolí.

  Domanínský rybník (Bohuňov, 13 km JVV):

Velký rybník uprostřed lesů. Slouží jako rekreační koupání pro město Bystřice nad Pernštejnem. Jsou zde značné možnosti občerstvení.

  Milovský rybník (Milovy, 8 S):

Dobré koupání uprostřed hlavní části Žďárských vrchů. V okolí je moderní hotel Devět skal, autokemp a řada dalších rekreačních objektů.

  Pilská vodní nádrž (Žďár nad Sazavou, 16 km SZZ):

Nádrž slouží jako rekreační koupání pro město Žďár nad Sázavou. U nádrže je autokemp a dostatek možností k občerstvení.

  Velké Dářko (Škrdlovice, 19 km SZ):

Největší rybník (206 ha) Českomoravské vrchoviny s rekreační oblastí při hrázi. Je zde autokempink a řada služeb pro rekreanty.

KRYTÉ BAZÉNY

Žďár nad Sázavou, plavecký bazén při 4. ZŠ (14 km Z):

Bazén o rozměrech 25 x 12 x 1,40 m. Součástí je sauna.

  Žďár nad Sázavou, plavecký bazén v hotelu FIT ( 14 km Z):

Bazén o rozměrech 13 x 6,5 x 1,30 m s vodou teplou 26 - 27°C.

  Milovy, plavecký bazén v hotelu Devět skal (8 km S):

Bazén o rozměrech 14 x 7 x 1,35 m. Přednost mají hoteloví hosté.
 

Co můžete v okolí navštívit?

Pasecké skály

Velice navštěvovaným místem s krásným výhledem je Pasecká skála u silnice z Rokytna na Kuklík. Je atraktivní, lehce dostupná, kousek od silnice, na skále je vyhlídka se zábradlím.

Skupina tří skalních útvarů složených z pevné, jemnozrné, různosměrně vrstvené a ostře vroubkované ruly. Skály leží ve výšce 819 mnm na návrší mezi nejvýše položenou obcí na Českomoravské vrchovině - Studnicemi (780 mnm) a rybníkem Medlov s hotelem.

Horolezecká činnost je celoročně povolena s výjimkou Omšelého hřebene, SV stěny Vyhlídky a Pernštejna, kde je zakázáno lezení v období od 1.3. do 30.6.

Horácké muzeum Nové Město na Moravě

Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě sídlí v budově staré renesanční radnice ze 16. století, přestavěné po požáru v 18. a 19. století. Z původního objektu se zachovala renesanční vstupní síň s kamenným portálkem. Muzeum bylo založeno roku 1892 jako druhé nejstarší muzeum na západní Moravě.

Jeho expozice se zaměřují na lidovou kulturu v severní části moravského Horácka, sklářství, železářství a dějiny města s preferencí lyžařské tématiky, které je věnována největší část. Exponáty dokumentují vývoj tohoto sportu od jeho počátků na konci 19. století do současnosti, kdy se Nové Město na Moravě proslavilo opakovaným pořádáním běžeckých Světových pohárů. Další část expozice se týká vývoje výroby lyží, zasazené do prostředí stolařské dílny z 1. republiky.

Horácká galerie v Novém Městě na Moravě

Stálá galerijní expozice představuje část z bohatého sbírkového fondu Horácké galerie, ve výstavních sálech jsou svými díly zastoupeni nejvýznamnější představitelé klasicistní linie českého sochařství - Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Karel Pokorný, Jan Štursa a další. Celá expozice je doplněna obrazy Oldřicha Blažíčka, Josefa Jambora, Bohdana Laciny, Karla Němce, Aloise Podlouckého a dalších.

V místnostech prvního patra pokračuje průřez tvorbou autorů, kteří se narodili na Vysočině nebo k ní měli celoživotně vřelý vztah. Kromě kmenových autorů - Oldřicha Blažíčka, Josefa Jambora, Bohdana Laciny jsou zde instalovány obrazy Rudolfa Hanycha, Pavla Kopáčka, Bohumíra Matala nebo Michala Ranného.

V zámecké mansardě je možné shlédnout část z unikátního souboru hutních sklářských artefaktů, dokumentující produkci nedaleké škrdlovické sklárny. Autorsky jsou zde zastoupeni svými vzory Jaroslav Beránek, Jan Beránek, Jan Exnar, Stanislav Libenský, Jaroslav Svoboda, František Vízner, Jaroslav Wasserbauer a další.

Zelená hora - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Symbol legendárního světce a dílo geniálního stavitele

Přeměnou gotických prvků do barokní podoby vznikl spíše v Itálii a přes Rakousko se k nám přesunul na počátku 18. století stavební sloh, označovaný jako barokní gotika, který nemá v Evropě obdobu. V tomto slohu byl v letech 1719 až 1722 vystavěn kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáře nad Sázavou.

Poutní kostel na Zelené Hoře je unikátním uměleckým dílem a nepochybně nejosobitějším počinem geniálního českého architekta s italskými předky Jana Blažeje Santiniho-Aichla ve stylu barokní gotiky. Stavba se vymyká běžným dobovým uměleckým normám a představám. Vzájemný průnik složitých prostorových útvarů, dynamičnost stavební hmoty, popírající veškerou tíži zdiva, to vše svědčí o výjimečnosti této architektury.

Založení kostela souviselo s připravovaným blahořečením a svatořečením Jana Nepomuckého, poté, co byl v jeho hrobě v pražské katedrále sv. Víta nalezen jeho domnělý zázračně neporušený jazyk. Stavba byla zahájena v roce 1719 rozhodnutím opata žďárského cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy a vysvěcena pouhé dva roky poté.

Legenda a pravda

Jan Nepomucký, původně Jan z Pomuku, žil v době českého a římského krále Václava IV., syna Karla IV. Díky svému vzdělání a píli to dotáhl až na generálního vikáře. Vleklé spory mezi králem a arcibiskupem Janem z Jenštejna krutě zasáhly do Janova osudu. Když Jenštejn překazil Václavovy plány na vytvoření nového biskupství v západních Čechách, král se rozhodl neposlušné provinilce krutě ztrestat. Arcibiskup před královým hněvem uprchl, Jan z Pomuku a někteří další skončili na mučidlech. Jan mučení nepřežil – když jej katovi pomocníci svrhli z Karlova mostu do Vltavy, byl již mrtvý. Odkud se tedy vzala legenda o mučedníku Janovi? Rok po Janově smrti nastalo mimořádné sucho, což lidé považovali za boží trest. Navíc některé církevní kruhy ve snaze krále ještě více očernit začaly šířit zvěsti o Janově statečnosti. Prý jako zpovědník královny nevyzradil její zpovědní tajemství, a proto musel zemřít. Víra v nadpřirozené Janovy schopnosti byla dovršena nálezem domnělého světcova jazyka při otevření jeho hrobu po třech staletích, když z lebky vypadl kus načervenalé tkáně. Záhadu rozřešili vědci v roce 1973. Dokázali, že načervenalá tkáň není jazyk, nýbrž část mozku se sraženou krví.

Symbolická pětka

Mystické aspekty dispozice stavby poutního kostela byly zmiňovány již v období jejího vzniku. Základem je kompozice pěticípé hvězdy (pěticípý půdorys, pět vchodů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, pět hvězd a pět andělů na hlavním oltáři), symbol nejen pěti ran Kristových, ale také pěti písmen v latinské slově „tacui“ (mlčel jsem) a především pěti hvězd ve svatozáři mučedníka sv. Jana Nepomuckého, které se podle legendy objevily ve Vltavě po jeho utonutí.

V samém centru stavby, ve vrcholu kupole, se nalézá jazyk jako symbol Jana – mučedníka zpovědního tajemství. Objevuje se i ve tvaru lomených oken. Jejich zakomponování u lucernových kaplí nad vstupními vestibuly připomíná meč zasazený v pochvě. Podle legendy Jan nevyzradil zpovědní tajemství, jeho jazyk zůstal skryt v ústech právě jako meč v pochvě.

Hlavní oltář na východní straně je umístěn do vysoké arkády sahající až ke galerii druhého patra. Plastiky pěti andělů na hlavním oltáři a čtyři evangelisté jsou prací chrudimského sochaře Jana Pavla Čechpauera. Tři z andělů nesou zeměkouli ozdobenou pěti hvězdami (pěti tehdy známými kontinenty, na kterých bylo šířeno křesťanství. Na kouli stojí postava sv. Jana Nepomuckého od Řehoře Thenyho. Celá svatyně působí přes značnou mohutnost stěn dojmem lehkosti. Není zde třeba ornamentální výzdoby či velkolepých barokních fresek, idea je vyjádřena pouhým působením světla v prostoru.

Kostel je obklopen ambity ve tvaru deseticípé hvězdy, skýtajícími poutníkům ochranu před nepřízní počasí. Vztah deseticípé hvězdy (odkaz na desetibokou mariánskou studnici ve žďárském klášteře) a pěticípé hvězdy (symbol P. Marie) symbolizuje žďárskou cisterciáckou studnici, v jejíž hladině se odráží mariánská hvězda skrze sv. Jana Nepomuckého, který ctil P. Marii stejně jako opat Vejmluva, který nechal kostel vybudovat.

Areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého byl pro svou jedinečnost zařazen roku 1994 mezi památky zapsané do prestižního Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.